TAROTOVÁ KNIHA - ve dvou verzích - bez karet jako Svět tarotu a s kartami jako Základní tarot.

Lásku najdete v sobě, ne v okolí

4. prosince 2015 v 19:34 | Renata |  Témata pro duši
"Láska je tu neustále, jenže my ji nemůžeme najít, protože ji hledáme mimo sebe. Můžeme sdílet pozornost, péči a náklonnost s druhým člověkem, ale skutečná láska je uvnitř nás. Je stejná v každém z nás…je to podstata naší duše, našeho skutečného bytí."
Krishna Das

Je to ten pravý pocit svobody, je to ten pocit, že láska je nesmrtelná. Když se někdy zamilujeme a myslíme si, že milujeme, házíme automaticky odpovědnost za své štěstí na partnera.


Když se mnou bude, budu šťastná. Když mě bude hýčkat, budu šťastná. Když mě vezme do kina, budu šťastná, když mě požádá o ruku, když se mnou bude mít dítě… když když… a jednoho dne ten druhý, na nějž jsou naložena břemena všech těch "když" a podivných přání a tuh někoho úplně cizího, jen prostě pro tu chvíli fyzicky či duševně přitažlivého, sejde ze své dokonalé cesty, padne pod únavou vašich přání a udělá něco, co chce nebo co sám pro sebe musí a ejhle! Náhle je vámi vyhodnocen jako kandidát na to, že právě on je příčinou vašeho smutku.
Hledat lásku, hledat partnerskou oporu je krásné. A je to řeč intuice, je to riziko, je to cesta trnitá, protože si budete často myslet, že jste našli a budete jakýmkoliv tlakem nuceni na sebe vzít tu odpovědnost a s tím člověkem žít, abyste pak zjistili, že jste byli jen zaslepeni… a že tam Láska není. Že jste hledali možná jen bezpečný úkryt před deštěm, ale že to není dům, že je to jen eternitová střecha. Ta není špatná, má svůj účel a splní ho. Pro tu jednu chvíli nezmoknete. Ale není na celoživotní pouť. Protože se brzy proděraví.
Dobrý vodítkem je analýza svých vlastních pocitů. Hledáte někoho, kdo vám dá pocit sounáležitosti, druhé poloviny vaše já, spojení duality v jednotu, pocit bezpečí. Nu a jsme u toho. Chcete to bezpečí proto, abyste se tomu dotyčnému schovali za záda před nebezpečím světa? Aby vás on chránil?
To není moudré řešení.
Chcete to bezpečí proto, abyste se vedle něj postavila s hrdým čelem a nebezpečí vnějšího světa čelila sama? Posílena vědomím, že vedle vás je nějaká pojistka pro případ, že by soupeř byl silnější než vy? Což ovšem posílela svým partnerem jen těžko můžete předpokládat?
Pak je druhá možnost ta správná. Lásku máme v první řadě v sobě, stejně jako tu sílu a sami na sebe se musíme spoléhat. Ale ta podpora okolí je důležitá. Nemůžeme po sobě chtít žít v nevyhovujícím prostředí a čerpat lásku ze sebe. To nejde, nebo nejde to většině, možná pár osvícených to zvládne obrovskou vnitřní silou a láskou. Víte, že potřebujete lásku a není to touha hrabivá ani taková, kterou chcete něco z někoho otrhat. Chcete jen sdílet…. Pak taková láska je ku prospěchu a je jí třeba. Hledejte ji, nemáte-li ji, nechte ji k sobě vstoupit. Víte, zjistila jsem, že jsem zlá a neumím lásku dávat ve chvíli, kdy ji sama nemám. Jsem zlá, proto si nezasloužím lásku! To je špatná formulace. Jsem zlá, protože nemám lásku a protože mi chybí…
Ale člověk je tvor společenský. TU pravou stabilitu hledejme v sobě, nikoliv ve svém okolí. To je sice pravda, tuhle tvrdou práci na sobě samých za nás nikdo neudělá, ale můžeme být svým okolím ovlivněni natolik, že nás to výrazně ovlivňuje. A to jak pozitivně, tak negativně. Pro žáka je nejlepším podhoubí pro proces učení pouhá přítomnost v blízkosti svého moudrého učitele. Každý se podvědomě snaží přizpůsobit svému okolí, svým vzorům, napodobit je, dosáhnout stejných met jako oni. Můžeme se obklopit lidmi podobně smýšlejícími. Děti často "kazí" parta. Je to naprosto ten samý princip podvědomého přejímání energie okolních jedinců. Lidé, kteří kolem sebe šíří zlo, pomluvy a zášť doslova nakazí své okolí.
Často se toto děje v partnerství, po letech jsou partneři téměř jako jedna duše, vzájemně se přizpůsobili. Je-li to dobře nebo špatně záleží na tom, jestli se z obou stali zapšklí morousové a jeden z nich ve vztahu ztratil svou radost ze života, nebo zda se oba vzájemně vytáhli někam výš. Jinam. Je to ten ideální případ, kdy oba byli svým jemným náznaku duchovního vývoje přístupni a otevření.
Setrvávání v nevyhovujícím vztahu nebo ze zvyku pěstovaná přátelství s lidmi, se kterými si již delší dobu nemáte co říct, nás brzdí a zbytečně vyčerpává.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Články je možné po domluvě s redakcí používat ozdrojované i jinde. Fotografie, není-li uvedeno jinak, jsou z redakčního archívu nebo z fotobanky Pixabay či Pinterest.

Chcete tu publikovat článek nebo si ho chcete půjčit? KLIDNĚ: pište na rpetrickova@centrum.cz (pro výklady používejte email modracesta@seznam.cz)
Moje profesní stránky: www.petrickova.cz A chcete-li ode mě profi články jen pro sebe, upravit text, udělat redakční práce, ozvěte se také.